DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 
 
KDO  ZA TO MŮŽE ?
 
 
Fakta  
 
Příčina :          Nedodržením smluv Francie a Polska tedy  zrady  a  přičiněním  Británie, Itálie , Německa a Maďarska  v roce 1938 !!!
Důsledek ?      Vše co se dělo na Moravě, Slezsku, Slovensku  od roku 1945 do roku 1989 bylo  důsledkem  ..... čeho ?
 
Příčina :         Osvobození naprosté většiny ČSR Rusou armádou
Důsledek ?      Vítězství komunistů ve volbách  1946 
 
Příčina :         Podání demise nekomunistických , prozápadních, ministrů začátkem roku 1948 
Důsledek ?    přijetí demise prezidentem Benešem 
 
Příčina:          Odmítnutí  účasti prozápadních stran ve vládě s komunisty !
Důsledek  ?   Tzv. Vítězný únor, sestavení prokomunistické vlády
 
Můžeme  spekulovat  nad čímkoliv, ale  mne  učili, že  když proběhnou demokratické volby, tak každý čestný  člověk, byť s výsledkem  nesouhlasí, není dle jeho gusta , tyto výsledky akceptuje.
 
Pamatujete ?   " I když s vašim názorem nesouhlasím, budu se bít, aby jste ho mohl hlásat!"  Kdo to tedy nebyl    čestný ?  Odpověz si každý sám, já v rámci dnešní Rusofobní politiky  jak na Slovensku tak i na Moravě a Slezsku  dodám, že  SSSR ani žádný bolševik u  Mnichova 1938 nebyl.
 

Dle  usnesení  EU, kde je  27   států,  z nichž  17 ( Německo a  16  vazalů) v roce 1941  napadli SSSR  tvrdí, že za vznik 2. světové války může - v nejlepším - nejhoším případě  Hitler  ( ne Německo ) a  SSSR uzavřením paktu Molotov- Ribentrop a napadením Polska  .

Jaká je ale skutečnost ?

  1.  První  pakt s Hitlerovským Německem podepsalo POLSKO  ( 1934)
  2. Británie  odmítla snahy  SSSR  s ní uzavřít pakt proti Hilerovskému Německu !
  3. Jako druhý , podespala pakt s Německem v září 1938  Velká Británie
  4. Jako třetí , podepsala  pakt s Německem  na podzim  1938   Francie
  5. Jako čtvrý a pátý podespsalo pakt s Německem  na jaře roku 1939 Estonsko a Lotyšsko

           Teprve jako   6. ( šestý, slovy i písmem )  byl podepsán pakt SSSR !

   A jestliže e podíváme na mapu Evropy v létě  1939 , tedy po  anšlusu Rakouska, po okupaci Československa a vzniku  Slovensého fašistického státu ,  pak  uzavření dohody s Německem, bylo snahou jen a jen o oddálení  války s Německem.  SSSR  vznikl   1917 - po  té, co bolševik sundal  Němce z carského  trůnu , ano tzv Romanovci, byli Němci  a  jméno Romanovci jen převzali. Tak  SSSR  byl průmysl ve srovnání s Evropou na úrovni doby kamenné. Negramotnost činila  94 %

A když Německo  1/9/1939 napadlo Polsko -  tak napadení  bývalého 1.  spojence  Německa - Polska  byl logický vojensko strategický krok.   Takže  SSSR  dne 17.9.1939 napadlo Polsko.  

Příčina :  Je naprosto logické, že se dodnes německo a jeho 16  vlezprdelek  nesmířilo s tím, že jim "nevzdělaný"  bolševik natrhl žaket. 
Důsledek ?  je uveden výše  červeně - Dle  usnesení  EU, za  2. welt war může Rusko jako nástupce SSSR

 

Ať  už  se  na Moravě , Slovensku  či Slezsku dělo v období let 1948 - 1989 cokoliv,   tak  to byl jen a jen důsledek příčiny 

     

                Jen díky   Německu,  Francii, Británii, Polsku, Maďarsku 

                                zde  vyhrávali od roku 1946  volby komunisté !!


        Kdo  zavinil, že  byl Mnichov 1938 ? Jaká  je pravda   o  spolupráci s Hitlerem ?     Kdo to spolupracoval s Hitlerem ?

                                     https://vimeo.com/382135621

jak   nám ČTK  lže ?  Stačí titulek jak Rusko  odstupuje od  smlouvy o otevřeném nebi. Kde se v titulku pomine fakt, že první odstoupilo USA a ostatní země  NATO  zústaly, aby mohli info dávat USA.  Nebo snad v rámci NATO se  data  o protivníkovi nepředávají ?

                                     https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rusko-oznamilo-ze-odstoupi-od-dohody-o-otevrenem-nebi/1982836

jak lze udělat z novináře BBC    hlupáka ?  Na  jeho dotazy   odpovědět  pravdu.

                                    https://m.vk.com/video351663392_456239099?list=pl_cat_updates


 

                       2. světová válka     360 000 mrtvých občanů ČSR  a  to  díky  Německu, Francii, Británii, Polsku a  Maďarsku .

                                z 29. 9. na 30.9. 1938      byla podepsaná  mnichovská dohoda - kde západ  daroval ČSR  Německu

Československo bylo atakováno ještě před podpisem mnichovské dohody /zdroj viz Dějiny a současnost 1’67/; ratifikována byla dne 29. 9. 1938. Spojenci navíc v tu chvíli zakázali referendum o pohraničí v ČSR; některá referenda se Evropě prostě historicky „příčí“. Referendum-plebiscit je přitom vůle národa.

Depeše Štefana Osuského Edvardu Benešovi: „[Georges] Bonnet mi řekl, že jestliže anglo-francouzské propozice nebudou ČSR přijaty, anglická vláda, dnes tak zdrženlivá, odepře Francii solidaritu pro případ konfliktu mezi ČSR a Německem…“ (Václav Král, str. 16, 17, tamtéž)   Nemělo by se zapomínat, že Hitler obelhal a napadl ČSR rovněž ve spolupráci s Polskem a Maďarskem  

„… [Hitler] velmi dobře věděl, [Miklós] Horthy a [Josef] Beck se spokojí jenom s plným zničením československého státu.“ (Václav Král, str. 27, tamtéž)  

Král v článku sumuje, že britský a francouzský velvyslanec přednesly čes. vládě v podstatě ultimáta, trvaly na tom, aby ČSR vyhovělo Německu, jinak, že [ČSR váháním] vyvolá válku, resp. útok na Československo. Král píše v tom smyslu, že tedy v podstatě šlo o [předmnichovské] britsko-francouzsko-německé ultimátum; ČSR bylo válkou vydíráno tedy ještě před mnichovskou dohodou: „Berlínské listy napsaly 20. září otevřeně, že Praha má na vybranou pouze mezi přijetím anglo-francouzského plánu a zničením československého státu.“ (Václav Král, str. 28, tamtéž)  

Vyváženost  pořadů na veřejnoprávní TV :               Kolik  času bude věnovat   Česká  veřejnoiprávní TV    výročí zrady západu ?  Nic  - je správná odpověď  . Výročí 21/8    věnovala  ČesTV  měsíc, kdy deno denně  masírovala občany . Porovnejte  počet mrtvých za  zradou západu a  počet mrtvých za 21/8 .


Na moji stížnost - že veřejnoprávní TV  věnuje   měsíc , téměř denně  informacím o 21. srpnu  a nic  o Mnichovské  dohodě , mi Rada pro TV a Rozh. vysílání  odpověděla : (zkratka)

Analýza shledala stížnost velmi vágní, neboť v ní není odkazováno na žádný konkrétní úsek vysílání. Pokud jde o výročí mnichovské dohody, jde bezesporu o silné téma, jehož připomínáním ČRo naplňuje mnohá ze svých poslání daných zákonem a Kodexem ČRo. Přesto však není povinností ČRo informovat o výročí mnichovské dohody každý rok. Totéž platí v případě ČT.

Závěr : 

srpen 1968   kolik to  mrtvých, kolik vypálených vesnic, kolik to  mrzáků a jaké to škody ? Porovnejme s úpočtem mrtvých  díky Německu, vypálené vesnice,  zničená  infrastruktura, domy, továrny. Ale  nácek je dnes  kamarád  a nemusí platit válečné reparace.


 

JAK  NÁM  VEŘEJNOPRÁVNÍ ROZHLAS   VYMÝVÁ  MOZKY !

Český rozhlas dvojka :   8.5.2020   - zprávy  08:00        

         Dnes před 75  lety  podepsalo  Německo  v Berlíně bezpodmínečnou kapitulaci , Moskva oslaví den Vítězství zítra Jaká je pravda ?

                                                                            8.5. 1945  nebylo   NIC  v Berlíně podepsáno !!!

bezpodmínečnou kapitulaci Německa v Reměši v hlavním stanu vrchního velitele vojsk západních spojenců generála Dwighta D. Eisenhowera 7. května 1945 ve 2:41 hodin podepsal z nařízení Hitlerova nástupce velkoadmirála Dönitze německý generál Alfred Jodl.

jak uvádí i Český rozhlas :       https://www.rozhlas.cz/kapitulace-v-berline-karlshorstu-8044781

Druhá světová válka v Evropě byla oficiálně ukončena dvěma bezpodmínečnými a úplnými kapitulacemi německých vojsk. První byla podepsána 7. května 1945 v hlavním štábu generála Eisenhowera v Remeši, druhá 9. května 1945 v Berlíně-Karlshorstu.

V prvních květnových dnech roku 1945 se německá fronta hroutila na několika místech najednou. V severozápadním Německu se vzdala všechna vojska bojující s britskými vojáky. Stejně tak na italské frontě střety zcela ustaly. Část západních německých armád bojujících s Američany raději přebíhala do zajetí. Pouze na východní frontě se ještě tvrdě válčilo. Německé jednotky se zde nechtěly za žádnou cenu vzdát. Padnout do zajetí Sovětů bylo pro ně horší než pokračovat v boji.

Současně bylo stanoveno, že dokument ratifikují i vrchní velitelé německých ozbrojených sil. Stalo se tak krátce po půlnoci z 8. na 9. května v bývalém důstojnickém kasinu v Berlíně-Karlshorstu. Za přítomnosti sovětského velitele maršála Žukova kapitulaci ztvrdili polní maršál Keitel, admirál von Friedeburg a za letectvo generálplukovník Stumpff. Své podpisy pod oba dokumenty připojili zástupci všech spojenců - Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu. Jako svědci aktům přihlíželi delegáti z Francie.

STOPLUSJEDNICKA  TAKÉ  MYSTIFIKUJE :  ( měla vstoupit v 23:01, ratifikací, ale byla ratifikována 9.5. v 0:16 GMT - proč tedy slaví  někdo  8.5.? Protože  v tu dobu v USA  bylo 8.5.  to je ten důvod.

Oficiální konec druhé světové války na evropském válčišti měl nastat v okamžik, kdy německá kapitulace podepsaná v Remeši vstoupila v platnost, tedy v 23:01 8. května 1945 středoevropského času.

zdroje :

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1455392-kapitulace-nemecka-byla-podepsana-hned-dvakrat

https://www.rozhlas.cz/kapitulace-nemecka-a-konec-druhe-svetove-valky-v-evrope-8044787

https://www.rozhlas.cz/kapitulace-v-berline-karlshorstu-8044781

https://www.stoplusjednicka.cz/podpis-kapitulace-nejstastnejsi-den-pro-evropu-2


 

 

PĚKNÝ ČLÁNEK JSEM NAŠEL NA RADIOŽURNÁLU A I AUTOR JE KOMUNIKATIVNÍ INTELIGENTÍ.

(což je na cajzl tocích celkem vyjímka)

článek doporučuji přečíst -

https://radiozurnal.rozhlas.cz/kdy-oficialne-skoncila-druha-svetova-valka-v-evrope-vime-proc-se-plete-7926201

a je potřeba se zastavit u faktu :

 

2. kapitulace Německa -  1. pro  SSSR - spojence, který  osvobodil a  zasloužil se zásadní mírou o osvobození ČSR, byla provedena  9.5. 1945 v 00:16  - GMT ( tedy  "Grinič" Londýn středoevropského času, ) , ale jak autor uvádí¨, současně byla  zpětně ratifikována  1. kapitulace Německa  - 1. pro USA a Británii k času ----  a zde autor uvádí malou nepřesnost - napsal k času 23:00, ale to není pravda,  bylo to k času  23:01 GMT 8.5.

A jak autor uvádí,  to už v Moskvě bylo 9.5. proto  Rusko slaví  9.května  den Vítězství

Jenže  když v Londýně, tom Londýně, který   zavinil , že nás západ  daroval "hitler-germany "  bylo 23:01 8.5.  tak i v Praze  bylo  již  9.5.

Proč tedy  Cajzl bananas   vlezprdel republik slaví  den Vítězství  8.5 . ? 

Odpovím lezou nám politici do řiti   fašounům  z fašingtonu !


 


jak Ruský mužik  nakopal prdel 20-ti fašistickým státům v Evropě

aneb

2. světová válka v Evropě - aneb  slovy   davu : KDO ZA TO MŮŽE ?

 

(STRUČNÝ VÝKLAD    HISTORIE  - RÁD SE OPRAVÍM, POKUD SE MÝLÍM )

  1. Jak se dostal Hitler k moci 
  2. Kdo se  spojil s Hitlerem
  3. Kdo zradil Československo
  4. Kdo napadl Československo
  5. Kdo to pomáhal fašistickému Německu  porazit SSSR
  6. Kdo osvobodil Československo
  7. Kapitulace Německa - Den Vítězství
  8. Závěry

_________________________________________________________________________________

 

1. Díky Versailské smlouvě po 1. světové válce ( kdo ji  asi  vytvořil - ne komunisté to nebyli ) se Německo dostalo  do  hyperinflace. To um ožnilo, že se  Hitler a jeho klika dostali k moci. (stručně)

_______________________________________________________________________________

2.  S Německem se  před zahájením  2. světové války  spojili :

  • 26.ledna 1934   - paktem o neútočení Polsko
  • 30.září 1938    paktem o neútočení Velká Británie
  • 6. prosince 1938   paktem o přátelství   Francie
  • 1939  Itálie
  • 7. června 1939 pakt o neútočení   Estonsko
  • 7. června 1939 pakt o neútočení  Lotyšsko
  • 23.srpna 1939 pakt o  neútočení SSSR
  • 1940 Japonsko

_________________________________________________________________________________

3. Československo  zradila  západní  Evropa  - Francie , V.Británie  a k nim se přidalo Polsko a Maďarsko

     dne 29.září 1938 v Mnichově se Velká Británe, Francie a Itálie spojili s fašistyckým Německem a  darovali mu  Československo ( komunisté u  toho nebyli ) Následně došlo k odtržení území, která  zabralo Německo, Polsko, Maďarsko.

4. v březnu 1939  Německo napadlo zbývající   část republiky a na Slovensku vznikl fašistický stát. Na Moravě  a v čésku vznikl protektorát .

5. Kdo tedy byl  fašistou  proti SSSR ? 

a)  vojenská účast - jednotky těchto států bojovali po  boku fašistické Německa

  • Německo
  • Itálie
  • Japonsko
  • Rumunsko
  • Chorvatsko
  • Maďarsko
  • Slovensko
  • Litva
  • Estonsko
  • španělsko
  • Finsko
  • Belgie
  • Holandsko
  • Norsko
  • Dánsko
  • Švédsko
  • Francie

b) materiální , morální  podpora a zásobování

  • Švédsko
  • Španělsko
  • Rumunsko
  • Bulharsko
  • Švýcarsko  (nestlé )
  • USA  ( ford, coca-cola, adidas ..)

_________________________________________________________________________________

6. Kdo to  osvobodil Československo ? 

       Popořádku, vláda s Benešem odjela do Londýna, toho  Londýna  co nás daroval - správněji zradil - Hitlerovskému Německu. Naši  vojáci se snažili přes Polsko dostat k dalšímu spojeneckému zrádci Francii. Skutečností je, že  mnoho  našich vojáků profašistické Polsko "darovalo" nacistům před 1. zářím. Po 17. září část  našich vojáků zajal SSSR a  internoval  je. Tito pak tvořili jádro 1. ČS samostatného praporu  - 1. bitva SOKOLOVO 1943 . Kdeže v té době byla udatná armáda USA, Británie , Francie ? 

     6.10. 1944 - Bitva o Dukelský průsmyk , po prozrazeném Slovenském národním povstání  začalo osvobozování území Československa  - Rudou armádou .

     6.6. 1944  začala  válka i v západní  evropě - vyloděním USA a jeho spojenců ve Francii. SSSR se zřejmě z pohledu do historie za  spojence nepovažoval. Proč by  jinak při 75. výročí  vylodění nebyl SSSR/RF  pozván.

     Následovala  řada   velkých bitev na území Československa -

                          (nějak postrádám slovutnou US armee )

  • Karpatsko-Dukelská operace  - Rudá armáda
  • Bitva o Lipt. Mikuláš  - Rudá armáda
  • Ostravsko-Opavská operace - Rudá armáda
  • Bratislavsko-Brněnská operace -  Rudá armáda
  • Pražská operace - Rudá armáda *

** zde se zdržím, dle propagátorů Rusofobie a  propagátorů fašismus (**) Prahu osvobodili Vlasovci. Nebudu  polemizovat nad dohady,skutečnsot je ale podle  mého  názoru jasná.  ROA - vlasovci byli   ve velké části zajatí Rudoarmějci,  kteří ve snaze zachránit si  krk  na konci války vstoupili do  nacistické armády.  Jenže Rudá armáda postupovala a nad  vítězstvím SSSR nikdo nepochyboval,  vlasovci zdrhali k US army, tam doufali, že se zachrání. Dorazili do  Prahy , část jich  vyměnila zbraně za jidlo, část skutečně   proti Němcům  vojensky vystoupila. Nedohadujme se nad  malicherností  - skutečnost je, že v noci ze 7.5. na  8.5. když pochopili, že US army do Prahy  nedojde vyrazili na západ. Nacisté v Praze zůstali. Zůstali i povstalci, kteří jak vypovídají - 9.5. 1945   neměli náboje a nebo jen jeden - když uslyšeli tanky, zatrnuli ve strachu, že nacisté útočí. Jaká byla ale jejich radost, když se objevili  tanky Rudé armády.

jen poznámka :   když vašemu sousedu vyvraždí  vrah XYZ  rodinu , pak před policií vleze k vaší babičce a tu  zavraždí  a následně  opět před policií přeleze k dalšímu sousedovi, kde vyruší   jiného vraha, vraha B  a zabrání mu zabít vašeho otce, a pak uteče. Vrah B zavraždí vaše  dítě .  A vy  postavíte pomník  vrahu XYZ ?

nesmíme  ale zapomenout, že část západních Čech  skutečně osvobodila  US armáda. Ovšem  ne tak jak  je dnes vyprávěno.  5.5.1945  nevypuklo jen povstání v Praze, ale i v Plzni. Zde Němci pochopili, že je po válce, složili zbraně a vyrazili dobrovolně do  amerického zajetí. Tedy  6.5.1945   generál Paton dojel do svobodné Plzně, kterou nikdy  neosvobodil. Na rozdíl  maršála Koněva , který Prahu  vojensky osvobodil . 

____________________________________________________________________________________

7. Kapitulace Německa

      Když bylo jasné, že se  US army  nedostane do Berlína  před  Rudou armádou - a soupeření zde bylo . Z obou stran - Berlín byl otázkou prstiže. Tak se USA  snažilo  získat jiné prvenství - kapitulaci Německa. Proto  7.5.1945 v Remeši byl  nacista Keitl vyzván k podpisu kapitulace. Stalin ovšem s podpisem kapitulace bez oprávněné osoby za SSSR nesouhlasil.  Samotní Němci, si vymínili, že k ratifikaci ale dojde později, až  8/5/1945 , s cílem, aby co nejvíce jejich vojáků mohlo utéct do amerického zajetí. Pochopitelně, za zvěrstva která páchali v SSSR se jim USA  mstít nebude. Kapitulace Německa pro SSSR byla tak podepsána  v Berlíně  a to v 00:16  GMT dne 9.5.1945 . Tedy v 1:16  středoevropského času.

Ano v USA  bylo ještě 8.května.  V ČSR  bylo 9.května , i v Británi do nedávna slavili 9.května - proto v cajzl banans  vlezprdelka  republik  slaví  tupci 8.května

__________________________________________________________________________________

8. Závěr

  • O poválečném rozdělení Evropy se SSSR a  USA  dohodli v Jaltě.
  • O  vystěhování   vlastizrádců  ( 99,84 % německy hovořícího obyvatelstva v ČSR  volalo Heims in Reich - rozhodli všichni spojenc i v Potsdamu
  • V Podstamu se všichni dohodli, že  Německo nesmí mít už nikdy  opakuji nikdy  armádu a zbrojní průmysl, bylo  rozděleno na 4 okupační zóny , které nesměly být nikdy  spojeny
  • První porušení   USA, Británie, Francie   spojili 3 zóny  do  BRD ( NSR)
  • Druhé porušení vstup Německa  do NATO
  • Proč  je v dnešní EU  a  USA  propagován jakýkoliv  záporný vztah k Rudé armádě je na snadě.  Eu má cca 27  státu , z nichž 20  podporovalo   fašistické Německo.  Je logické, že fašisté dodnes nepřekousli, že  chudičký mužik, po  staletí okradaný  cary  z Francie , Německa, živořící do roku 1917  v zemljance, do roku 1917 neumějící číst, psát   si dovolil celé slavné vyspělé  západní Evropě  nakopat prdel ?   Proto   propagátoři a podporovatelé fašismu likvidují cíleně veškeré pomníky Rudé armády
  • Proto  na našich vysokých školách  šíří polopravdy, proto   politické strany ODS, TOP09, Lidovci, Piráti, STAN  nemají problém s převracením dějin. *** Universija J.A.Komenského
  • Proto naše média mají svůj výklad protifašistického odboje , ale jen na jedné straně  **** Prostějov

         

_________________________________________________________________________________

Podrobněji  o těch co pomáhali hitlerovskému německu

Ozbrojené síly Rumunska, Chorvatska a Slovenska se aktivně účastnily napadení Sovětského svazu. Švédsko a Španělsko zásobovaly Třetí říši železnou rudou. Rumunsko ropou. Češi z této železné rudy vyráběli Hitlerovi zbraně. Litevci a Estonci tyto zbraně ochotně používali proti bezbranným ruským civilistům na okupovaných sovětských územích v Pobaltí. Litevci vytvořili 22 dobrovolnické bataliony (13 000 mužů), Estonci zformovali plnohodnotnou 21. divizi SS. Všechny ale trumfli lotyšští ostřelovači. Ve všech německých oddílech sloužilo 115 000 Lotyšů. Z nich 52 000 v 19. a 20. divizi SS. Lotyši byli také nejčastějšími a nejkrutějšími hlídači v nacistických koncentračních táborech, kde byli vražděni židé a sovětští zajatci.

Nezávislý stát Chorvatsko v čele s ustašovci a Ante Paveličem provozoval na svém území nacistický teror první kategorie. Oběti ustašovců co do poměru k počtu tyranů několikrát převýší oběti Adolfa Hitlera. Stačí připomenout koncentrační tábor Jasenovac. Jasenovac – systém táborů smrti založený ustašovci (chorvatskými fašisty) v srpnu roku 1941.

Itálie byla nejznámějším Hitlerovým spojencem. Fašistický Mussoliniho režim však nebyl založen na rasové teorii jako režim Třetí říše. Italští židé byli součástí fašistické Itálie a její koloniální války. Expediční italský korpus v Rusku sestával ze tří pěších divizí a 63. legion Tagliamento, zformovaný z členů Dobrovolné milice národní bezpečnosti, tzv. Černorubášníků. 3000 důstojníků a 59 000 vojáků vedl maršál Giovanni Messe. Italové nepředstavovali velkou vojenskou sílu, ale nelze opomenout jejich účast na tragédii působené v zemích SSSR.

Rumunští fašisté založili své Legie archanděla Michaela (Železná garda) v roce 1927. V době napadení SSSR velel Rumunsku diktátor Ion Antonescu. Generál Antonescu podepsal roku 1940 s Hitlerem Pakt Ropa-Zbraně o dodávkách nacistickému Německu, později podepsal i Pakt tří o rozdělení světa v rámci Nového světového řádu. Ze všech německých spojenců se Rumuni na východní frontě angažovali nejvíce. Zejména v útocích kolem Černého moře.

Měli za to od Hitlera přislíbeno rozšíření hranic Velkého Rumunska směrem na východ. Na všech obsazených sovětských územích se Rumuni chovali velmi krutě k civilnímu obyvatelstvu. Zakázali ruštinu a začali genocidu rusky mluvících občanů. Vraždili také cikány a židy. Obětí bylo přes 270 000. Rumunských vojáků padlo v SSSR okolo 200 000, z toho 55 000 v sovětském zajetí.

Maďaři jako kdyby zapomněli na jejich osobní účast v ruské revoluci 1917. Zapomněli na 200 000 maďarských dobrovolníků, kteří vraždili ruskou inteligenci i obyčejné ruské občany v době tzv. Rudého teroru a občanské války. Krymský masový vrah Béla Kun (Kohn), Imre Nagy, vlastním jménem Grotz, člen skupiny vrahů, kteří rozstříleli carskou rodinu, byli také Maďaři. Maďaři zůstali věrni Hitlerovi do samého konce. V boji na východní frontě zemřelo přes 200 000 Maďarů, z toho asi 55 000 v sovětském zajetí.

Finsko bylo asi nejvíce motivované bojovat proti SSSR po boku Adolfa Hitlera. Prohraná zimní válka se SSSR a touha po revanši hnala Finy přímo do náruče nacistické Třetí říše. Na východní frontě pak Finové ztratili asi 54 000 vojáků.

Španělský fašistický režim Francesca Franca dokonce přežil druhou světovou válku a skončil až smrtí diktátora v roce 1975. Španělsko vypravilo na východní frontu jen jednu, tzv. Modrou divizi. Na frontě proti SSSR padlo asi 5000 Španělů.

V roce 1941 byly v Belgii zformovány dva dobrovolnické legiony k boji proti SSSRVlámský a valonský. Později byly spojeny do divize SS Wallonie. Na německo-sovětské východní frontě padlo přes 5000 Belgičanů.

V Holandsku se zformoval jeden legion, který byl na podzim 1941 dopraven na německo-sovětskou frontu. V boji proti SSSR padlo asi 8000 Holanďanů.

Skandinávské dobrovolnické divize SS Viking, Nord a Nordlan byly zformovány z Norů, Švédů, Dánů. Na východní frontě padlo přes 2000 Dánů a 1000 Norů.

Francie je podle dnešního výkladu historie brána jako součást protihitlerovské koalice. Francouzští občané však ve většině přijali nacistickou okupaci bez odporu. Pracovali na německém válečném průmyslu, podporovali boje Třetí říše v Africe a sestavili i dobrovolnické brigády na boj proti SSSR. Dobrovolníků byly desítky tisíc. Na východní frontě proti SSSR padlo přes 8000 Francouzů. Po válce byla, jen díky Stalinovi a jeho přímluvě na Jaltě, Francie počítána mezi protifašistické bojovníky a ne mezi fašisty.

Švýcarská čokoládová korporace Nestlé zásobovala německé vojáky na frontě čokoládou s příměsí pervitinu.

Coca-Cola pro válčící Německo vyvinula speciální energetický nápoj pod názvem Fanta. Maggi – zásobovala německá vojska na frontě instantními potravinami.

Hugo Boss – mladý návrhář vyhrál konkurs a oblékl německý Wehrmacht i zbytek armády.

Adidas (tehdy pod názvem Dassler) obouval Wehrmacht a německé sportovce.

Na filmu Kodak byla dokumentována válka ze strany Němců.

Siemens, Ford, BMW, Bayer (farmaceutické výrobky včetně Cyklonu-B) a mnoho dalších se podílely na vybavení Třetí říše i Hitlerovy armády.

Novus Ordo Seclorum

Stalinův režim byl strašný a vyžádal si statisíce obětí. Hitlerův režim si vyžádal milióny. Často a záměrně jsou však Stalinovi přiřazovány zločiny a genocida, kterou prováděli v SSSR Trockij, Sverdlov a Lenin.

A jejich prostřednictvím mezinárodní finanční kartel.

Vyvoláváním pocitu viny ruského národa na rozpoutání a zvěrstvech druhé světové války však začala nová studená válka.

Tentokrát už ne proti SSSR, ale proti Rusku, které ve spojenectví s Čínou znamená pro světové mocenské elity velké ohrožení.

Na dolarové bankovce je jasně napsáno Novus Ordo Seclorum (Nový světový řád), a právě tento řád Rusko a Čína ohrožují. Západní a evropské mocnosti se chtějí zbavit vlastní viny na vraždění, kterým byly první i druhá světová válka a také bolševická revoluce v Rusku.

_________________________________________________________________________________

***

Universita J.A.Komenského  kde jinde než v prodejném práglu

Zaslaný Dotaz   na vedení univerzity Jana Ámose Komenského

Na všem web jsem našel  tuto skutečnost :(cituji)

Agresory byly tzv. mocnosti osy, což byly nacistické Německo v čele s Adolfem Hitlerem, fašistická Itálie v čele s Benitem Mussolinim a císařské Japonsko. Úplné vojenské a politické spojenectví mezi Itálií a Německem byl stvrzeno v roce 1939 a v roce 1940 k této smlouvě přistoupilo Japonsko, proto se také často hovoří o Paktu tří. K těmto třem velmocím se pak postupem doby připojovaly další spojenci (Thajsko, Maďarsko, Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Chorvatsko, v letech 1939-1940 SSSR). (konec citátu)

Předpokládám,  že  SSSR bylo na váš seznam kamarádů Německa zařazeno kvůli  smlouvě o neútočení. Pak ovšem  nechápu proč  po boku SSSR  není postaveno dalších 5  států. Ano mám na mysli Francii, Británii, Polsko, Estonsko a Lotyšsko - proč  tam není všech 20  státu Evropy co po boku fašistického Německa   vraždili ?

Zvláště, když Francie nedodržela smlouvy o vojenské pomoci s Československem   a obratem podepsala  dvě smlouvy s Německem.

Zjsem  zvědav na odpověď

________________________________________________________________________________

****

žumpalisté z Hané

Pvnovinky.cz píší, že v okolí Vícova dne 28. dubna operoval partyzánský oddíl Jermak, jemuž velel ruský velitel Volkov Podobně věc pojímá i Prostějovský deník. Událost se nyní interpretuje tak, že partyzáni, posilniv se alkoholem, se rozhodli na nacisty zaútočit v obci Vícov: „Partyzáni zastřelili desítku německých vojáků a zapálili 2 auta.“ Bohužel to pak dopadlo tak, že se nacisté pomstili na obyvatelích Vícova.

Pvnovinky dále věc popisují takto: „Odveta Němců následovala okamžitě, pomstili se ale na nevinných obyvatelích Vícova, kteří nenesli na masakru žádnou vinu.“ Máme to tedy chápat tak, že Vícovští nemohli za to, že partyzáni bojovali proti nacistům… Není to poněkud absurdní podání?

-----  takže  píšu na  pvnovinky :

-------------------------------------------------------

Nevážená redakce pvnovinky:

Tak jsem si přečetl , že vlastně za masakr ve  Vícově  mohou Rusové, partyzáni  , kteří bojovali  a pokládali životy  za nás.

Za naše a vaše předky, kteří posraní n strachem seděli doma.

Zajímalo by mne , za kterého předka  se  odpovědný redaktor   stydí ?  Který jeho předek donášel na gestapo a on si teď za  tichého souhlasu  celé redakce  hojí bolístku .

      Pokud  tedy  akceptuji   váš pohled na věc ,  pak  se selským rozumem, který na Hané kdysi nechyběl, ( ale dnes zjevně u žumpalistů neznámá věc ). 

Pokud tedy   partyzáni pod velením Rusa  mohou za mrtvé ve Vícově, pak logicky  za mrtvé v Lidicích a Ležákách musí být odpovědný  vrchní velitel RAF +  Vinca  Čerčilůj .

Ti cajzlí z práglu musí být totální trotlí, když takovým  hajzlům staví  památníky  .

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jak se nám blíží ono půlkulaté výročí konce druhé světové války, tedy vítězství nad německým nacismem, množí se rovněž rozmanité teze a náměty, mající za cíl oslabit historickou vinu tehdejšího a donedávna jednoznačně vnímaného agresora, totiž Německa.

Petr Žantovský  23. března 2020 - 07:20

Cílem těchto snah je nejprve relativizovat, a pak zcela v pravý opak přehodnotit válečné události a roli jednotlivých aktérů v nich. Začalo to nehorázným usnesením EUparlamentu o ruském resp. sovětském podílu na zavinění té války a bude to jistě pokračovat na všech možných úrovních, píše v komentáři Petr Žantovský.

Pro dnešní zastavení jsem vybral tři dokumenty vztahující se k té době a osudům obyvatel českých zemí. Nejprve Hitlerův výnos o zřízení protektorátu, poté část projevu zastupujícího říšského protektora R. Heydricha 2. 10. 1941 o tom, jak si tento nejspíše druhý muž říše představoval germanizaci českého „prostoru“ (zvláště tento text nenechává ani na vteřinu příčinu k pochybám, jakými pohnutkami byli Němci vedeni), a nakonec statistiky zavražděných Čechů v průběhu okupace, které jsou, jak už to čísla obvykle umí, nejlepším argumentem proti všem frázím a propagandistickým vábničkám.

Nejprve tedy výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (Adolf Hitler, 16. 3. 1939), kterým bylo území Čech a Moravy přičleněno k území Velkoněmecké říše. Protektorát Čechy a Morava (49 363 km2, 7 380 000 obyvatel) měl formálně autonomní správu, jeho vláda i státní prezident však byli podřízeni okupační moci. K zastupování zájmů Říše byl zřízen úřad říšského protektora v Čechách a na Moravě. Území protektorátu se stalo součástí celního území Německa; měnou byla říšská marka a protektorátní koruna, jejichž nerovný kurs určovala říšská vláda.

Prezident Beneš varoval před zlehčováním viny nacistů během 2.sv.války:

 „Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto nové lži budou přednášet. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku," cituje pamětní deska Edvarda Beneše v Českém Krumlově.

 

Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (16. 3. 1939)

Po tisíce let náležely k životnímu prostoru německého národa českomoravské země. Násilí a nerozum vytrhly je svévolně z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko - Slovensko vytvořily ohnisko stálého neklidu. Od roku k roku zvětšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru, jako již jednou v minulosti - vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru. Neboť česko-slovenskému státu a jeho držitelům moci se nepodařilo organizovati rozumně soužití národních skupin, v něm svémocně spojených, a tím probuditi a zachovati zájem všech zúčastněných na udržení jejich společného státu. Tím však prokázal svou vnitřní neschopnost k životu a propadl proto nyní také skutečnému rozkladu.

Německá říše však nemůže v těchto pro její vlastní klid a bezpečnost stejně jako pro obecné blaho a obecný mír tak rozhodně důležitých oblastech trpěti žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později musela by nésti nejtěžší, důsledky jako mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilněji interesovaná a spolupostižená. Odpovídá tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže Německá říše jest rozhodnuta zasáhnout rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydati nařízení, která z toho vyplývají. Neboť dokázala už ve své tisícileté dějinné minulosti, že díky jak velikosti, tak i vlastnostem německého národa jediná jest povolána řešiti tyto úkoly.

Naplněn vážným přáním sloužiti opravdovým zájmům národů sídlících v tomto životním prostoru, zajistiti národní svébytnost německého a českého národa, prospěti míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem Německé říše jako základnu pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto:

Článek 1

(1) Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží od nynějška k území velkoněmecké říše a vstupují jako “protektorát Čechy a Morava” pod její ochranu.
(2) Pokud obrana říše toho vyžaduje, učiní vůdce a říšský kancléř pro jednotlivé části těchto území úpravu od toho odchylnou.
Článek 2
(1) Obyvatelé protektorátu, kteří jsou příslušníky německého národa, stávají se německými státními příslušníky a podle předpisů zákona o říšských občanech z 15. září 1935 (Říš. zák. I, str.1146) říšskými občany. Pro ně platí tudíž také ustanovení na ochranu německé krve a německé cti. Podléhají německé soudní pravomoci.
(2) Ostatní obyvatelé Čech a Moravy stávají se státními příslušníky protektorátu Čechy a Morava.
Článek 3
(1) Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám.
(2) Vykonává svoje výsostná práva, náležející mu v rámci protektorátu, ve shodě s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami říše.
(3) Tato výsostná práva jsou vykonávána vlastními orgány a vlastními úřady s vlastními úředníky.
Článek 4
Hlava autonomní správy protektorátu Čechy a Morava požívá ochrany a čestných práv hlavy státu. Hlava protektorátu potřebuje pro výkon svého úřadu důvěry vůdce a říšského kancléře.
Článek 5
(1) Jako zastánce říšských zájmů jmenuje vůdce a říšský kancléř “říšského protektora v Čechách a na Moravě”. Jeho úřední sídlo jest Praha.
(2) Říšský protektor jako zástupce vůdce a říšského kancléře a jako zmocněnec říšské vlády má úkol pečovati, aby bylo dbáno politických směrnic vůdce a říšského kancléře.
(3) Členové vlády protektorátu jsou potvrzováni říšským protektorem. Potvrzení může býti odvoláno.
(4) Říšský protektor jest oprávněn dáti se informovati o všech opatřeních vlády protektorátu a udíleti jí rady. Může podati námitky proti opatřením, která by byla s to poškoditi říši, a je-li nebezpečí v prodlení, vydati nařízení nutná ve společném zájmu.
(5) Od vyhlášení zákonů, nařízení a jiných právních předpisů, jakož i od výkonu správních opatření a pravoplatných soudních rozsudků jest upustiti, podá-li říšský protektor námitky.
Článek 6
(1) Zahraniční věci protektorátu, obzvláště ochranu jeho státních příslušníků v cizině, zastává říše. Říše povede zahraniční věci tak, jak to odpovídá společným zájmům.
(2) Protektorát obdrží zástupce u říšské vlády s úředním označením “vyslanec”.
Článek 7
(1) Říše poskytuje protektorátu vojenskou ochranu.
(2) Vykonávajíc tuto ochranu, udržuje říše v protektorátu posádky a vojenská zařízení.
(3) Pro udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku může protektorát zříditi vlastní sbory. Organizaci, početní sílu a výzbroj určí říšská vláda.
Článek 8
Říše vykonává bezprostřední dohled na dopravnictví, jakož i na pošty a telekomunikace.
Článek 9
Protektorát náleží celnímu území německé říše a podléhá její celní výsosti.
Článek 10
(1) Zákonitým platidlem jest vedle říšské marky až na další koruna.
(2) Poměr obou měn navzájem určí říšská vláda.
Článek 11
(1) Říše může vydávati právní předpisy s platností pro protektorát, pokud toho vyžaduje společný zájem.
(2) Pokud je dána společná potřeba, může říše převzíti do vlastní správy správní obory a zříditi k tomu potřebné vlastní říšské úřady.
(3) Říšská vláda může učiniti opatření potřebná k udržení bezpečnosti a pořádku.
Článek 12
Právo platné nyní v Čechách a na Moravě zůstává v účinnosti, pokud neodporuje smyslu převzetí ochrany německou říší.
Článek 13
Říšský ministr vnitra vydá v dohodě se zúčastněnými říšskými ministry právní a správní předpisy potřebné k provedení tohoto a doplnění výnosu.

 

Příprava germanizace českých zemí

(Z projevu zastupujícího říšského protektora R. Heydricha 2. 10. 1941 k činitelům okupačních úřadů několik dnů po svém příchodu do Prahy).

„Hlavní myšlenka pro všechno naše jednání musí zůstat nevyslovena, že totiž tento prostor musí být německý a že Čech v tomto prostoru koneckonců už prohrál. To jsou věci, které můj úkol zde dělí na dvě zcela velké a jasné etapy a oblasti úkolů. První je válečný bezprostřední úkol, druhý je úvodem dalekosáhlého konečného řešení. První blízký úkol je diktován nutností vedení války. Potřebuji v prostoru totiž klid, aby dělník, český dělník, věnoval svou pracovní píli úplně německému válečnému úsilí a abychom při zdejší obrovské existenci zbrojního průmyslu nezdržovali přísun a další zbrojní vývoj. K tomu dále patří, že se musí českým dělníkům dát přirozeně tak nažrat - smím-li to říci tak zřetelně - aby mohli konat svou práci. Patří k tomu však i nutnost dávat pozor, aby Čech nepoužil podle svého svérázu této tísně říše k získání nějakého soukromého a vlastního českého zvláštního prospěchu. Tento bezprostřední úkol předpokládá, že nejprve Čechům ukážeme, kdo je pánem v domě, aby zcela přesně věděli, že zde diktuje německý zájem a že jediným rozhodujícím činitelem je říše.

Říše, zastoupená svým vedením v této oblasti, teď také Vámi, pánové. Říše si nenechá se sebou zahrávat a je pánem v domě, t. j., že také skutečný Němec nesmí Čechovi nic odpustit, a tak jako v říši židům. Nesmí být žádný Němec, který by řekl: „Ten Čech je ale slušný." To bylo problémem při židovské otázce v Říši, můžete si představit, co by se bylo stalo při takovém řešení židovské otázky. Takže když zde někdo řekne: „Ten je slušný, toho musíme vyjmout," když my všichni nevytvoříme při svém celkovém stanovisku zřetelně a jasně frontu proti češství, bude Čech vždy nalézat zadní vrátka, kterými proklouzne. Tato otázka, zda lze o jednotlivci říci, že je opravdu slušný chlap, přijde na přetřes teprve, přistoupíme-li k zahájení dalekosáhlého konečného řešení, tedy k otázce poněmčení a k těmto problémům...

A nyní, pánové, několik myšlenek o konečném řešení, které také, prosím, abyste si je nechali rovněž pro sebe, bych Vám však chtěl sdělit, protože je musíte znát, abyste se nedopouštěli při prozatímním řešení chyb. Pánové, konečné řešení se bude muset vypořádat s následujícím:

Za prvé, že tento prostor musí být jednou definitivně osídlen německy. Tento prostor je srdcem říše a my nikdy nestrpíme, aby - jak to ukazuje vývoj německých dějin - z tohoto prostoru dostávala říše vždy ránu dýkou. Ke konečnému poněmčení tohoto prostoru nechci snad říci, že bychom se chtěli pokusit starými metodami poněmčit tento český ksindl, nýbrž postupovat zcela střízlivě a začít s věcmi, které je možno provádět zastřeně již dnes, abychom získali přehled, co z lidí v tomto prostoru je poněmčitelné, musíme provést zjištění v rasově národním smyslu. To znamená, že musím nejrůznějšími způsoby, nejrůznějšími zadními dvířky najít příležitost ohmatat jednou veškeré obyvatelstvo po stránce národní a rasové. Zda pojízdnými rentgeny, prohlídkou ve škole nebo rasovým přezkoušením mládeže při domnělém ustanovení pracovní služby, musím dostat celkový obraz národa a pak mohu říci, tak a tak vypadá obyvatelstvo. To jsou následující lidé: kteří jsou rasově dobří a dobře smýšlející, to pak je zcela prosté, ty můžeme poněmčit.

Potom máme druhé, to jsou protipóly: rasově špatní a špatně smýšlející, tyto lidi musíme dostat ven. Na východě je mnoho místa. Potom zůstává uprostřed jen střední vrstva, kterou musím přesně přezkoušet. V této vrstvě jsou dobře smýšlející lidé rasově špatní a lidé rasově dobří, špatně smýšlející. U dobře smýšlejících rasově špatných se to bude muset udělat tak, že je nasadíme na práci někde v říši nebo nějak jinak a postaráme se, aby už neměli děti a aby se v tomto prostoru dál nerozvíjeli. Ale netrhejte hlavou, vždyť to všechno je pouze teorie. Potom zůstanou zbývající, rasově dobří, špatně smýšlející. Ti jsou nejnebezpečnější, poněvadž je to rasově dobrá vedoucí vrstva. Musíme zde uvažovat, co s nimi uděláme. U jedné části rasově dobrých, špatně smýšlejících, nezbude nic jiného, než abych je zkusil usídlit do říše do čistě německého prostředí, poněmčit je a převychovat, nebo když to nepůjde, je nakonec postavit ke zdi. Nemohu je vysídlit, neboť by na druhé straně tam na východě vytvořili vedoucí vrstvu, která by se obrátila proti nám. To jsou zcela jasné základní myšlenky, které nám musí být vedoucí směrnicí. Kdy se to uskuteční, je otázka, kterou musí rozhodnout Vůdce. Ale plánovat a shromažďovat hrubý materiál, to jsou věci, které můžeme už zahájit...“

(Zdroj: Chtěli nás vyhubit. Dokumenty, Praha, 1961, in: KVAČEK, R., KUKLÍK, J., MANDELOVÁ, H., PAŘÍZKOVÁ, I.(ed.), XX. století o sobě. Dějiny v dokumentech, Dialog, Liberec 2005.)

Oběti v okupovaném pohraničí

Od jara 1938 docházelo v pohraničních oblastech českých zemí k srážkám, které přerůstaly v místní ozbrojené konflikty. Jen za období 12. až 30. září uvádějí archivní materiály nejméně 52 uniformovaných a 10 civilních obětí nacistů, za první říjnové dny další dvě, respektive tři, usmrcené osoby. Aktuální odhady počtu českých obětí z řad vojáků a uniformovaných sborů na přelomu let 1938/1939 se blíží číslu 200.

Na okupovaném pohraničním území zatkly německé operační oddíly řádově několik tisíc odpůrců nacismu, z nichž 2 500 poslaly do koncentračních táborů. Většina z nich sice byla do počátku roku 1939 propuštěna, na ostatní však byla uvalena „ochranná vazba“. Jen z okruhu sudetských sociálních demokratů do vypuknutí války zemřelo nejméně 17 osob ve vězení, spáchalo sebevraždu nebo bylo zavražděno.

Na anektovaných územích záhy vstoupily v platnost norimberské rasové zákony. Po „křišťálové noci“ většina židovského obyvatelstva odešla do vnitrozemí, blíže nezjistitelný počet Židů byl odvlečen do koncentračních táborů. I poté docházelo k násilnostem vůči židovskému obyvatelstvu: například u Vejprt byli mezi 10. listopadem 1938 a 13. červencem 1939 postupně zavražděni tři Židé a gestapu se „nepodařilo“ vrahy vypátrat.

Po vypuknutí války teror dále zesílil. Zvláštní soud v Litoměřicích vynesl v období druhé světové války několik desítek rozsudků smrti. Dochované týdenní zprávy služeben gestapa v Liberci, Karlových Varech a Opavě dokumentují činnost 185 odbojových skupin, ve kterých společně působili čeští i němečtí antifašisté. Počet obětí na životech se však podařilo rekonstruovat jen částečně. Nejlépe dokumentováni jsou sociální demokraté: pro území sudetské župy i protektorátu je registrováno 766 úmrtí z řad německých sociálních demokratů (z nich 44 působilo v protektorátu). Na podporu antifašistickým silám v obsazeném pohraničí seskočilo také několik zahraničních výsadků, organizovaných exilovými představiteli ve Velké Británii a SSSR. V této souvislosti víme nejméně o 13 obětech na životech. V říšském záboru českého Těšínska zahynulo v důsledku nacistických represí přibližně 2 000 osob polské a české národnosti.

 

Oběti na území protektorátu

Po nastolení okupačního režimu ve zbytku českých zemí zahájilo gestapo akci Gitter a do května 1939 zatklo asi 6 000 levicově smýšlejících osob, z nichž 1 500 bylo deportováno do koncentračních táborů, převážně do Buchenwaldu.

 

Přibližně 2 000 osob bylo zatčeno při následující policejní akci, nazvané Albrecht I, v září 1939. Himmlerův oběžník z 20. září 1939 zaváděl možnost „zvláštního zacházení“ (Sonderbehandlung), popravy bez soudního řízení. V protektorátu byla tato metoda poprvé uplatněna při popravě devíti studentských funkcionářů zatčených po zásahu proti českým vysokým školám. Oběžník Hlavního úřadu říšské bezpečnosti z října 1939 umožňoval automatické prodloužení „ochranné vazby“ do konce války.

 

Není přesně známo, kolik občanů z území protektorátu bylo popraveno. Spolehlivější údaje se zachovaly k oběma stanným právům. Při prvním (27. září 1941 až 20. ledna 1942) bylo 486 osob odsouzeno k trestu smrti. Jen v období 27. září až 29. listopadu 1941 bylo v Praze popraveno na základě rozsudku stanného soudu 429 osob.

 

Nejvíce „soudních“ poprav se událo za druhého stanného práva v období 27. května až 3. července 1942. K počtu 1 585 vykonaných poprav je třeba připočítat 173 mužů z Lidic a 34 občanů obce Ležáky. Odveta za heydrichiádu však přesáhla uvedené období: smrt dvou roudnických gymnazistů v terezínské Malé pevnosti, poprava čtyř představitelů pravoslavné církve za podporu atentátníků, poprava členů skupiny „Jindra“, zavraždění 252 příbuzných a přátel parašutistů v Mauthausenu 24. října 1942 atd.

 

Od roku 1940 působil v Praze zvláštní soud, příslušný od roku 1943 pro trestní věci s výjimkou špionáže, vlastizrady a velezrady, tedy deliktů spadajících pod berlínský Lidový soudní dvůr. Popravy na základě rozsudku pražského soudu byly zpočátku vykonávány v Drážďanech, od dubna 1943 fungovala na Pankráci tak zvaná sekyrárna, kde bylo do konce války popraveno 1 066 osob.

 

Podle protektorátních statistik došlo v letech 1939 až 1944 k 3 226 soudním popravám; za jednotlivé roky to bylo 12, 4, 417, 1 790, 369, 634 případů. K roku 1945 je na území českých zemí evidováno 247 poprav. Tyto údaje nelze považovat za úplné: například k roku 1941 je udáváno 417 exekucí, avšak jen v uvedeném období 27. září až 29. listopadu bylo popraveno na základě stanného práva 429 osob. Celkový počet poprav by tedy musel přesáhnout číslo 3 300.

 

Co se týče poprav vykonaných mimo území protektorátu, jsou údaje ještě torzovitější. Podle dochovaných spisů vynesl Lidový soudní dvůr nejméně 347 rozsudků smrti nad protektorátními občany. V 296 případech bylo také zaznamenáno datum popravy, ve dvou případech došlo k úmrtí ve vězení, jeden odsouzený spáchal sebevraždu. Dalších 14 rozsudků znělo na doživotí, což mělo nezřídka za následek úmrtí ve vězení nebo „dodatečnou“ popravu. Při použití analogie lze vycházet z materiálu bývalé KSČ z 60. let, který podchycoval komunistické účastníky odboje v českých zemích. Mezi 19 080 zemřelými je uvedeno 3 649 popravených, z toho 378 v období obou stanných práv (tj. 18,25 % z celkového počtu), 307 sťatých na Pankráci (28,80 %) a 777 popravených v Malé pevnosti Terezín. V posledním čísle jsou zřejmě zahrnuti i zemřelí, respektive popravení, po deportaci z Terezína do koncentračních táborů. Materiál navíc uvádí 2 187 osob popravených mimo československé území nebo neznámo kde. Podíl popravených komunistů během stanného práva a v pankrácké sekyrárně vzhledem k celkovému počtu nejméně 3 300 poprav na území protektorátu dosahuje bezmála 21 %. Kdybychom započetli zmíněných 777 poprav spojených s Malou pevností Terezín, bude výsledek činit 44,30 %. Předpokládáme-li stejný podíl komunistů na počtu všech popravených mimo české území, docházíme při číslu 2 187 takto popravených komunistů k údaji 4 937. Součtem minimálně 3 300 a 4 937 docházíme k celkovému číslu minimálně 8 237 popravených osob, který není příliš vzdálen údaji z výzkumu Československého svazu protifašistických bojovníků (okolo 10 000 osob).

 

Nacistický teror v protektorátu neodráží jen počet „soudních“ poprav. V české odborné literatuře se setkáváme s počtem 105 000 až 115 000 zatčených osob na území protektorátu, nepočítaje deportace z rasových důvodů. Nacistické úřady zřejmě vedly po celou dobu okupace přesnou evidenci, zachovala se však jen torzovitě, zvláště za rok 1944, a to v měsíčních hlášeních Hlavního úřadu hospodářství a správy SS Oranienburg, posílaných K. H. Frankovi. Tato hlášení mimo jiné obsahují i počty „přirozených“ a „nepřirozených“ táborových úmrtí. Například v Mauthausenu je registrováno 4 473 zemřelých českých vězňů, dalších 3 784 ve Flossenbürgu, údaje za celé období pro další tábory už nejsou tak přesné. Celkový počet osob, které zemřely v koncentračních táborech mimo „konečné řešení židovské otázky“ či perzekuce romského obyvatelstva, lze odhadovat i při možném zdvojení údajů (část takto zemřelých jsou osoby popravené) na 20 000 osob.

 

Další část obětí jde na vrub postupu nacistů vůči partyzánům, jejichž činnost v protektorátu zesílila od zimy 1944/1945. Oběti na životech z řad partyzánů se částečně překrývají s popravenými osobami, popřípadě zemřelými v koncentračních táborech. Výzkum historiků J. Gebharta a J. Šimovčeka podchytil 503 případů úmrtí a 19 nezvěstných osob, které lze označit za účastníky partyzánského hnutí. Celkem 312 z nich padlo přímo v boji.

 

Jen za období Květnového povstání se odhady počtu obětí pohybují okolo 8 000, z toho asi 3 700 pro území tehdejší Velké Prahy a blízké okolí. Přímo v katastru hlavního města šlo o 1 693 Čechů a 663 osob jiných národností.

 

(Kol.: Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí. Praha: Živá paměť v nakl. Galén, 2006. ISBN 80-7262-393-1)

 

Campbell: Kdyby USA měly stejný cíl, jako SSSR, mohli bychom žít v míru

Příspěvek představuje zkrácenou verzi obsáhlejšího zamyšlení nad 75. výročím kapitulací, Německa a Japonska, které bude zveřejněno Institutem české levice (ICL) na začátku května t.r., píše v úvodu Jan Campbell.

30. dubna 2020 - 06:20

Druhá světová válka (1939 – 1945) ve zkratce

Druhá světová válka byla pokračováním globálního konfliktu. Ve skutečnosti se jednalo o válku kořistnickou, v níž jakékoliv politické pohnutky sloužily pouze jako záminka k páchání zvěrstev. Konfliktu se účastnila většina států světa. S více než 72 miliony obětí se konflikt stal dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva.

V době mezi první a druhou světovou válkou Německo několikrát nabízelo Polsku domluvit se o režimu exteritoriálního tranzitu skrz jeho území. Polsko kategoricky tranzit odmítalo. Po jednom z odmítnutí řešit problém cestou dohody se Hitler rozhodl řešit problém silou. Byl přesvědčen o tom, že může bezpečně napadnout Polsko, protože předpokládal, že SSSR ani Velká Británie nebudou intervenovat.

Proto Hitler vydal první rozkaz k invazi 29. srpna 1939. Zveřejnění podpisu 25. srpna o vzájemné pomoci mezi Velkou Británií a Polskem ho přinutilo oddálit invazi. 31 srpna 1939 v 12:40 hodin vydal Hitler druhý rozkaz na příští ráno se začátkem invaze v 4:45 hodin. Velká Británie a Francie vyhlásili Německu válku 3. září v 11:00 a 17:00 hodin respektive. Druhá světová válka v Evropě, zatím bez SSSR, začala.

 

 

Petr Žantovský: Pakt Molotov – Ribbentrop

Současně historie dokázala, že kdyby druhá světová válka začala jako válka mezi SSSR a Německem, opakoval by se scénář první světové války. USA a Velká Británie by získaly čas na sledování a hodnocení průběhu války, aby později mohly ovlivnit její výsledek a poválečné uspořádání systému mezinárodních vztahů výlučně ve svůj prospěch.

Dnes, v době systémové krize USA, Velké Británie a EU víme dost pro to, abychom si mohli uvědomit význam skutečnosti, že v USA a dalších státech té doby byla aktivní pokolení, která viděla realitu a důsledky minulé války v Rusku i Německu. Historie dokazovala, že nejlepší časy života byly tehdy, když mezi státy panovaly vzájemně výhodné obchodní vztahy a kulturní výměna. Komplementární tvůrčí potenciál lidí, přejících vyhnout se novému válečnému střetnutí byl realitou na obou stranách. Nedostávalo se mu ale využití a podpory státní politiky. Nehledě na to lze předpokládat, že Rusko a Německo byly stoupenci dobrých vztahů a kulturního sblížení národů obou zemí. Z uvedených důvodů, kterých bylo mnohem více, a o kterých se dnes nebudu zmiňovat, odkrývala sovětsko - německá dohoda o nenapadení možnost nepřijatelné změny globálního rozdělení ekonomicko - vojenské moci USA a Velké Británie ve světě a řízení světa podle hlavního principu: rozděl a panuj.

Hlavní výsledky války, krátce

Po čtyřech letech války SSSR (1 418 dní) bylo dosaženo vítězství. Válka podle upřesněných statistik z roku 2001 a později si vyžádala na sovětské straně 6 800 000 padlých v boji, 4 400 000 vojáků zahynulo v zajetí a celkové ztráty na životech sovětských občanů se odhadují na přibližně 26 600 000 osob. Tj. více než 10 procent celkové populace SSSR. Nezanedbatelné jsou rovněž tzv. nepřímé demografické ztráty, se kterými se SSSR potýkal až daleko do 70. let 20. století. Celkový počet obětí druhé světové války se odhaduje na min. 72 milionů.

 

Pro srovnání uvádím hlavní celková data obětí první světové války, 12 států – účastníků: zabito 8 538 315, zraněno 21 219 452, zajato 7 750 919. Celkem: 37 594 186 obětí. Z toho Rusů - 9 150 000. Zmiňuji se o obětech válek, protože probíhající válka bude mít v konečném výsledku mnohem více obětí než všechny dokumentované války dohromady.

 

Pokud jde o hmotné škody způsobené nepřítelem na sovětském území, vojska nacistického Německa zničila více než 1 700 sovětských měst a více než 70 000 vesnic. Úplně nebo částečně bylo zničeno téměř 32 000 průmyslových závodů, přes 65 000 km železničních tratí, 2 890 strojních traktorových stanic. Celková hodnota hmotných ztrát SSSR ve Velké vlastenecké válce se odhaduje na min. 679 miliard předválečných rublů. (James R. Millar and Susan J. Linz, The Journal of Economic History, Vol. 38, No. 4 (Dec., 1978), pp. 959-962). To znamená cca 2.551 rublů na pracujícího člověka z počtu obyvatel SSSR v roce 1940.

 

Velká Británie - Nehledě na stoleté zkušenosti dobývat cizí území, efektivně řídit kolonie a v neposlední řadě dvě vítězství ve světových válkách minulého století, Britské impérium se rozpadlo. Rozpadlo se především proto, že řízení koloniemi a hospodářstvím na mnoho zaostalo za systémy řízení státu a hospodářství USA a SSSR. Neviditelná moc lidí bez duše ale přežila a působí dodnes. Přežila především díky tomu, že kontroluje finanční toky, umí tvořit pasti založené na bohaté historické zkušenosti, tradici a schopnosti tvořit závislosti na základě využití slabostí charakteru člověka. O síle a vlivu utajovaných nebo zcela tajných společenství nemluvě. Zainteresovaní čtenáři najdou mnoho zajímavého na příklad v historii Admiralty. Její počátky sahají až do cca roku 1400. Její historii lze pro snadnější pochopení rozdělit například na periody do 1546 – 1707 – 1801 a novodobé 1964 – 1997.

 

USA - Po taktickém vítězství USA ve druhé světové válce bylo ihned započato s realizací strategického cíle USA. Ten byl demonstrován svržením atomových bomb na Nagasaki a Hirošimu v konci války a Studenou válkou. Kdyby USA měly stejný cíl, jako měl SSSR (ukončit válku proti nacismu, ne Evropanům), mohli bychom žít dnes v míru. Nikomu by nepřišlo do hlavy přepisovat historii, bourat sochy, (doposud beztrestně) zneužívat nouzový strach a rozeštvávat národy. Protože však USA svrhly v poslední fázi války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, což představovalo strategický cíl USA, musel také Stalin definovat strategický cíl SSSR. Jinými slovy: Atomová bomba zformulovala novou strategickou výzvu, určila priority vývoje, včetně antagonismu ve vztahu SSSR – USA. Ale ani rozpad SSSR nepomohl USA transformovat řízení státu a hospodářství na vyšší úroveň. Výsledky tohoto zaostání můžeme sledovat denně v přímém přenosu na příkladu vztahů USA a ČLR.

 

SSSR – Nehledě na materiální ztráty a lidské oběti SSSR rozšířil svoji moc ve střední a východní Evropě, umožnil získat moc komunistickému hnutí v ČLR a podstatně ovlivnil politické dění ve světě tak, že se stal vedle USA a Velké Británie velmocí. I proto docházelo k odklonění mnoha států světa od Západní Evropy a polarizaci mezi SSSR a USA. V mnoha zemích se dokonce zaváděly prvky socialistického společensko-ekonomického zřízení, které se úspěšně osvědčily v SSSR a hitlerovském Německu: plánový - regulační vliv státu na úrovni makroekonomiky, rozvoj systému sociálního zabezpečení mládeže a také starších a těch, kdo přišel o zdraví. Mnoho západních univerzit desítky let ignorovalo, dokonce i trpělo marxistickou propagandu trockistického typu v akademickém prostředí.

 

Hlavní téze přímých následků druhé světové války – Železná opona ((1945 – 1991) – Marshallův plán (1948 – 1952) – NATO (1948 - ????) – Varšavská smlouva (14. května 1955 – 25. února 1991) a hlavní trendy vývoje ve světě během současné formálně nevyhlášené víceúrovňové války pojednává nezkrácená verze zamyšlení.